Kouzelný koberec

29.12.2011 12:27

    Každéme družstvu se připraví jeden ,,koberec". Je jím rohožka nebo hladká deska z tenkého materiálu, jejíž velikost se řídí počtem soutěžících. Musí se na ni vejít všichni.

    Soutěží čtyřčlenná nebo i vícečlenná družstva. Obě družstva soutěží najednou. Děti jsou bosy. Než si zaváží oči šátky, uvidí koberečky, ale nevědí, kde budou umístěny. Všichni soutěžící dostanou píšťalky a předem si smluví krátký signál, každé družstvo samozřejmě svůj.

    Za startovní čárou si soutěžící zaváží oči a koberečky se položí na hrací plochu. Na znamení jdou všichni hledat některý z koberců. Jakmile jej někdo najde, začne pískat na píšťalku smluvený signál družstva. Jeho spoluhráči se snaží podle zvuku dojít k němu a co nejrychleji se postavit na koberec. Mezi tím hledá druhé družstvo dál. Někdo z nich najde druhý koberec, píská signál a držstvo se k němu snaží dostat. Obvykle znějí signály obou píšťalek najednou, ale to nikoho nesmí zmást.
Družstvo, které se shromáždilo na jednom z koberců dříve, vyhrává.

    Obměna: Obě družstva mají společný jeden koberec, jehož velikost je přizpůsobena počtu soutěžících. Obě družstva mají i společný signál. Na znamení jdou soutěžící od startovní čáry hledat kobereček. Kdo jej první najde, začne pískat na píšťalku a všichni soutěžící jdou za ním po zvuku. Postupně se shromáždí na koberečku, ale někdo bude poslední. Ten prohraje družstvu závod.

    Zdroj: PAPOUŠKOVÁ, Olga - MEISNEROVÁ, Zdeňka. Jiskra chce pohyb. Praha: Olympia, 1978.


Stránky otevřeny 1. ledna 2010.