Jarní prázdniny (21.-24.2.2010)

22.03.2010 17:31

   

    O jarních prázdninách jsme nechtěli celý týden sedět doma, a tak jsme si naplánovali pobyt na Hájence u Písařova, spojený s vysokohorským výstupem na Makalu, pátou nejvyšší horu světa s výškou 8480m n.m. (Ovšemže jsme nejeli do  Himalájí, kdo by se škrábal do takovýho Krpálu?)

    Během celého pobytu počet účastníků expedice kolísal mezi 8-10 lidmi. Původně byl tento výlet plánován jako týdenní, ale z důvodu mála přihlášek byl zkrácen na čtyři dny. Kromě naší party s námi byly i sestry Cinkovi - Věra a Eva.

    Sraz byl na nádraží v Moravském Karlově, kde se k nám přidali Cinkovi. Odtud nás čekala docela namáhavá cesta, ještěže nám pomohl jeden vysokohorský šerpa, který dovezl naše nejtěžší zavazadla až ke karlovskému kostelu, odkud už to nebylo tak daleko, avšak stálo to za to! Necelých 200 metrů od chaty totiž  nebyla prohrnuta cesta, takže jsme museli svést s tamní drsnou přírodou první boj o přežití ještě dříve, než jsme vůbec dosáhli základního tábora. Zbytek dne probíhalo zabydlování a zahráli jsme několik menších her např. Poznej potravinu, Seskok padákem, Horolezecká příprava a další.    

    Druhý den po snídani probíhala stavba iglú, u které jsme se všichni zmáchali jak malí. Po dokončení našeho díla se šel vařit oběd – křapáče, podle kterých by se tento den mohl jmenovat. Připravit těsto se nám docela podařilo, ale neodhadli jsem jeho množství, takže jsem se jimi všichni přecpávali k prasknutí ještě k večeři. Odpoledne byly další hry.   

    Třetí den nás čekal výšlap na Severomoravskou chatu na oběd. Cesta byla hrozná, ale došli jsme! Na Severku jsme dorazili asi ve 13.30. Pěkně jsme si pochutnali na úžasném obědě a vydali se na zpáteční cestu, která utekla mnohem rychleji. Na Hájenku jsme se vrátili, když už byla téměř tma. Poslední večer před koncem naší jarní výpravy byl  věnován strašidlům sídlících na půdě. Byla to v podstatě taková menší stezka odvahy, jejímž úkolem bylo dojít sám na půdu, nenechat se sežrat potkany a najít řezníka. (Někoho jsem vyděsil někoho rozesmál.) Úplně nejlepší hrou byl boj o čokoládu. Lituju těch, co jí s námi nehráli.

    Poslední den se rozdávali odměny, balilo se a uklízelo. Po patnácté hodině jsme plni skvělých zážitků opustili Hájenku a zamířili zpátky do civilizace.

    Makalu alias Severomoravskou chatu jsme dobyli. Všichni jsme to přežili a myslím si, že se nám to všem líbilo, tak snad nás bude příště víc :-)

    Jirka



Stránky otevřeny 1. ledna 2010.